CS/BG 6.35: Difference between revisions
Bhagavad-gita Compile Form edit |
Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ|C35]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 6.34| BG 6.34]] '''[[CS/BG 6.34|BG 6.34]] - [[CS/BG 6.36|BG 6.36]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.36| BG 6.36]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 6.34| BG 6.34]] '''[[CS/BG 6.34|BG 6.34]] - [[CS/BG 6.36|BG 6.36]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.36| BG 6.36]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 35 ==== | ==== VERŠ 35 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
:श्रीभगवानुवाच । | |||
: | :असंशयं महाबाहो मनो दुर्निग्रहं चलम् । | ||
: | :अभ्यासेन तु कौन्तेय वैराग्येण च गृह्यते ॥३५॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:śrī-bhagavān uvāca | |||
:asaṁśayaṁ mahā-bāho | |||
:mano durnigrahaṁ calam | |||
:abhyāsena tu kaunteya | |||
:vairāgyeṇa ca gṛhyate | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
śrī-bhagavān uvāca — Pán, Osobnost Božství, pravil; asaṁśayam — nepochybně; mahā-bāho — ó muži mocných paží; manaḥ — mysl; durnigraham — stěží ovládnutelná; calam — přelétavá; abhyāsena — neustálým cvičením; tu — ale; kaunteya — ó synu Kuntī; vairāgyeṇa — odpoutaností; ca — také; gṛhyate — tak může být ovládnuta. | ''śrī-bhagavān uvāca'' — Pán, Osobnost Božství, pravil; ''asaṁśayam'' — nepochybně; ''mahā-bāho'' — ó muži mocných paží; ''manaḥ'' — mysl; ''durnigraham'' — stěží ovládnutelná; ''calam'' — přelétavá; ''abhyāsena'' — neustálým cvičením; ''tu'' — ale; ''kaunteya'' — ó synu Kuntī; ''vairāgyeṇa'' — odpoutaností; ''ca'' — také; ''gṛhyate'' — tak může být ovládnuta. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 27: | Line 32: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Śrī Kṛṣṇa pravil: Ó synu Kuntī, válečníku mocných paží, ovládnout neklidnou mysl je nepochybně velmi těžké, ale lze toho dosáhnout náležitým cvičením a odpoutaností. | Śrī Kṛṣṇa pravil: Ó synu Kuntī, válečníku mocných paží, ovládnout neklidnou mysl je nepochybně velmi těžké, ale lze toho dosáhnout náležitým cvičením a odpoutaností. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 34: | Line 38: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
Pán, Osobnost Božství, souhlasí s Arjunou, že ovládnout umíněnou mysl je těžké. Zároveň však říká, že je to možné—lze toho dosáhnout neustálým cvičením a odpoutaností. V čem spočívá toto cvičení? V současném věku nikdo nedokáže dodržovat přísná pravidla a usměrnění — odejít na posvátné místo, soustředit mysl na Nadduši, krotit smysly a mysl, zachovávat celibát, zůstávat sám a tak dále. Při rozvíjení vědomí Kṛṣṇy se však osoba zaměstnává devíti druhy oddané služby Pánu, z nichž je na prvním místě naslouchání o Kṛṣṇovi. To je transcendentální metoda, která má nesmírnou sílu a očišťuje mysl od všech nejasností. Čím více oddaný naslouchá o Kṛṣṇovi, tím více je osvícený a odpoutaný od všeho, co odvádí mysl od Kṛṣṇy. Tím, že odpoutá mysl od činností, které nejsou zasvěceny Pánu, si může snadno osvojit vairāgyu. Vairāgya je odpoutanost od hmoty a upoutání mysli na duchovní činnosti. Dosáhnout duchovní úrovně odpoutanosti, jak o to usilují impersonalisté, je těžší než připoutat mysl k činnostem Kṛṣṇy. To je praktické, neboť nasloucháním o Kṛṣṇovi se každý přirozeně upne k Nejvyšší Duši. Tato připoutanost se nazývá pareśānubhava, duchovní uspokojení. Podobá se pocitu spokojenosti, který vnímá hladový člověk při každém soustu jídla. Čím více jí, tím více se cítí spokojenější a silnější. Při oddané službě každý pociťuje transcendentální uspokojení s tím, jak se mysl odpoutává od hmotných cílů. Je to něco podobného jako léčení choroby odbornou lékařskou péčí a vhodnou dietou. Naslouchání o transcendentálních činnostech Pána Kṛṣṇy je odbornou léčbou pro šílenou mysl a jídlo obětované Kṛṣṇovi je správnou dietou pro trpícího pacienta. Tato léčba představuje proces rozvíjení vědomí Kṛṣṇy. | Pán, Osobnost Božství, souhlasí s Arjunou, že ovládnout umíněnou mysl je těžké. Zároveň však říká, že je to možné—lze toho dosáhnout neustálým cvičením a odpoutaností. V čem spočívá toto cvičení? V současném věku nikdo nedokáže dodržovat přísná pravidla a usměrnění — odejít na posvátné místo, soustředit mysl na Nadduši, krotit smysly a mysl, zachovávat celibát, zůstávat sám a tak dále. Při rozvíjení vědomí Kṛṣṇy se však osoba zaměstnává devíti druhy oddané služby Pánu, z nichž je na prvním místě naslouchání o Kṛṣṇovi. To je transcendentální metoda, která má nesmírnou sílu a očišťuje mysl od všech nejasností. Čím více oddaný naslouchá o Kṛṣṇovi, tím více je osvícený a odpoutaný od všeho, co odvádí mysl od Kṛṣṇy. Tím, že odpoutá mysl od činností, které nejsou zasvěceny Pánu, si může snadno osvojit vairāgyu. Vairāgya je odpoutanost od hmoty a upoutání mysli na duchovní činnosti. Dosáhnout duchovní úrovně odpoutanosti, jak o to usilují impersonalisté, je těžší než připoutat mysl k činnostem Kṛṣṇy. To je praktické, neboť nasloucháním o Kṛṣṇovi se každý přirozeně upne k Nejvyšší Duši. Tato připoutanost se nazývá pareśānubhava, duchovní uspokojení. Podobá se pocitu spokojenosti, který vnímá hladový člověk při každém soustu jídla. Čím více jí, tím více se cítí spokojenější a silnější. Při oddané službě každý pociťuje transcendentální uspokojení s tím, jak se mysl odpoutává od hmotných cílů. Je to něco podobného jako léčení choroby odbornou lékařskou péčí a vhodnou dietou. Naslouchání o transcendentálních činnostech Pána Kṛṣṇy je odbornou léčbou pro šílenou mysl a jídlo obětované Kṛṣṇovi je správnou dietou pro trpícího pacienta. Tato léčba představuje proces rozvíjení vědomí Kṛṣṇy. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 20:46, 26 June 2018
VERŠ 35
- श्रीभगवानुवाच ।
- असंशयं महाबाहो मनो दुर्निग्रहं चलम् ।
- अभ्यासेन तु कौन्तेय वैराग्येण च गृह्यते ॥३५॥
- śrī-bhagavān uvāca
- asaṁśayaṁ mahā-bāho
- mano durnigrahaṁ calam
- abhyāsena tu kaunteya
- vairāgyeṇa ca gṛhyate
Překlad slovo od slova
śrī-bhagavān uvāca — Pán, Osobnost Božství, pravil; asaṁśayam — nepochybně; mahā-bāho — ó muži mocných paží; manaḥ — mysl; durnigraham — stěží ovládnutelná; calam — přelétavá; abhyāsena — neustálým cvičením; tu — ale; kaunteya — ó synu Kuntī; vairāgyeṇa — odpoutaností; ca — také; gṛhyate — tak může být ovládnuta.
Překlad
Śrī Kṛṣṇa pravil: Ó synu Kuntī, válečníku mocných paží, ovládnout neklidnou mysl je nepochybně velmi těžké, ale lze toho dosáhnout náležitým cvičením a odpoutaností.
Význam
Pán, Osobnost Božství, souhlasí s Arjunou, že ovládnout umíněnou mysl je těžké. Zároveň však říká, že je to možné—lze toho dosáhnout neustálým cvičením a odpoutaností. V čem spočívá toto cvičení? V současném věku nikdo nedokáže dodržovat přísná pravidla a usměrnění — odejít na posvátné místo, soustředit mysl na Nadduši, krotit smysly a mysl, zachovávat celibát, zůstávat sám a tak dále. Při rozvíjení vědomí Kṛṣṇy se však osoba zaměstnává devíti druhy oddané služby Pánu, z nichž je na prvním místě naslouchání o Kṛṣṇovi. To je transcendentální metoda, která má nesmírnou sílu a očišťuje mysl od všech nejasností. Čím více oddaný naslouchá o Kṛṣṇovi, tím více je osvícený a odpoutaný od všeho, co odvádí mysl od Kṛṣṇy. Tím, že odpoutá mysl od činností, které nejsou zasvěceny Pánu, si může snadno osvojit vairāgyu. Vairāgya je odpoutanost od hmoty a upoutání mysli na duchovní činnosti. Dosáhnout duchovní úrovně odpoutanosti, jak o to usilují impersonalisté, je těžší než připoutat mysl k činnostem Kṛṣṇy. To je praktické, neboť nasloucháním o Kṛṣṇovi se každý přirozeně upne k Nejvyšší Duši. Tato připoutanost se nazývá pareśānubhava, duchovní uspokojení. Podobá se pocitu spokojenosti, který vnímá hladový člověk při každém soustu jídla. Čím více jí, tím více se cítí spokojenější a silnější. Při oddané službě každý pociťuje transcendentální uspokojení s tím, jak se mysl odpoutává od hmotných cílů. Je to něco podobného jako léčení choroby odbornou lékařskou péčí a vhodnou dietou. Naslouchání o transcendentálních činnostech Pána Kṛṣṇy je odbornou léčbou pro šílenou mysl a jídlo obětované Kṛṣṇovi je správnou dietou pro trpícího pacienta. Tato léčba představuje proces rozvíjení vědomí Kṛṣṇy.