CS/BG 6.32: Difference between revisions
Bhagavad-gita Compile Form edit |
Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA ŠESTÁ|C32]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 6| KAPITOLA ŠESTÁ: Dhyāna-yoga]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 6.31| BG 6.31]] '''[[CS/BG 6.31|BG 6.31]] - [[CS/BG 6.33|BG 6.33]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.33| BG 6.33]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 6.31| BG 6.31]] '''[[CS/BG 6.31|BG 6.31]] - [[CS/BG 6.33|BG 6.33]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 6.33| BG 6.33]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 32 ==== | ==== VERŠ 32 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
: | :आत्मौपम्येन सर्वत्र समं पश्यति योऽर्जुन । | ||
: | :सुखं वा यदि वा दुःखं स योगी परमो मतः ॥३२॥ | ||
</div> | |||
<div class="verse"> | |||
:ātmaupamyena sarvatra | |||
:samaṁ paśyati yo 'rjuna | |||
:sukhaṁ vā yadi vā duḥkhaṁ | |||
:sa yogī paramo mataḥ | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
ātma — s vlastním já; aupamyena — přirovnáním; sarvatra — všude; samam — stejně; paśyati — vidí; yaḥ — ten, kdo; arjuna — Arjuno; sukham — štěstí; vā — nebo; yadi — jestliže; vā — nebo; duḥkham — neštěstí; saḥ — takový; yogī — transcendentalista; paramaḥ — dokonalý; mataḥ — je považován. | ''ātma'' — s vlastním já; ''aupamyena'' — přirovnáním; ''sarvatra'' — všude; ''samam'' — stejně; ''paśyati'' — vidí; ''yaḥ'' — ten, kdo; ''arjuna'' — Arjuno; ''sukham'' — štěstí; ''vā'' — nebo; ''yadi'' — jestliže; ''vā'' — nebo; ''duḥkham'' — neštěstí; ''saḥ'' — takový; ''yogī'' — transcendentalista; ''paramaḥ'' — dokonalý; ''mataḥ'' — je považován. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 25: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Ó Arjuno, ten, kdo prostřednictvím srovnání se svým vlastním já vidí skutečnou rovnocennost všech bytostí, v jejich štěstí i neštěstí, je dokonalý yogī. | Ó Arjuno, ten, kdo prostřednictvím srovnání se svým vlastním já vidí skutečnou rovnocennost všech bytostí, v jejich štěstí i neštěstí, je dokonalý yogī. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 32: | Line 34: | ||
<div class="purport"> | <div class="purport"> | ||
Ten, kdo má vědomí Kṛṣṇy, je dokonalý yogī, neboť si uvědomuje štěstí a neštěstí každého na základě osobní zkušenosti. Příčinou neštěstí živé bytosti je to, že zapomněla na svůj vztah s Bohem. A příčinou jejího štěstí je poznání, že Kṛṣṇa si ve svrchované míře užívá všech činností člověka, vlastní všechny země a planety a je to nejupřímnější přítel všech živých bytostí. Dokonalý yogī ví, že živá bytost podmíněná kvalitami hmotné přírody je vystavena hmotnému utrpení trojího druhu, neboť zapomněla na svůj vztah s Kṛṣṇou. A protože ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, je šťastný, snaží se všude rozdávat poznání o Kṛṣṇovi. Jelikož se dokonalý yogī snaží hlásat, jak důležité je nabýt vědomí Kṛṣṇy, je tím nejlepším lidumilem na světě a Pánovým nejdražším služebníkem — na ca tasmān manuṣyeṣu kaścin me priya-kṛttamaḥ (Bg. 18.69). Oddaný Pána se vždy stará o blaho všech živých bytostí a tak je opravdovým přítelem každého. Je nejlepším yogīnem, protože netouží po dokonalosti v yoze výhradně kvůli vlastnímu prospěchu, ale snaží se pomoci i druhým. Nechová vůči ostatním živým bytostem závist. Tím se čistý oddaný Pána liší od yogīna, kterého zajímá jen vlastní povznesení. To, že yogī odejde do ústraní, aby tam dosáhl dokonalosti meditace, ještě neznamená, že je tak dokonalý jako oddaný, který se ze všech sil snaží přivést každého člověka k vědomí Kṛṣṇy. | Ten, kdo má vědomí Kṛṣṇy, je dokonalý yogī, neboť si uvědomuje štěstí a neštěstí každého na základě osobní zkušenosti. Příčinou neštěstí živé bytosti je to, že zapomněla na svůj vztah s Bohem. A příčinou jejího štěstí je poznání, že Kṛṣṇa si ve svrchované míře užívá všech činností člověka, vlastní všechny země a planety a je to nejupřímnější přítel všech živých bytostí. Dokonalý yogī ví, že živá bytost podmíněná kvalitami hmotné přírody je vystavena hmotnému utrpení trojího druhu, neboť zapomněla na svůj vztah s Kṛṣṇou. A protože ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, je šťastný, snaží se všude rozdávat poznání o Kṛṣṇovi. Jelikož se dokonalý yogī snaží hlásat, jak důležité je nabýt vědomí Kṛṣṇy, je tím nejlepším lidumilem na světě a Pánovým nejdražším služebníkem — na ca tasmān manuṣyeṣu kaścin me priya-kṛttamaḥ (Bg. 18.69). Oddaný Pána se vždy stará o blaho všech živých bytostí a tak je opravdovým přítelem každého. Je nejlepším yogīnem, protože netouží po dokonalosti v yoze výhradně kvůli vlastnímu prospěchu, ale snaží se pomoci i druhým. Nechová vůči ostatním živým bytostem závist. Tím se čistý oddaný Pána liší od yogīna, kterého zajímá jen vlastní povznesení. To, že yogī odejde do ústraní, aby tam dosáhl dokonalosti meditace, ještě neznamená, že je tak dokonalý jako oddaný, který se ze všech sil snaží přivést každého člověka k vědomí Kṛṣṇy. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 20:46, 26 June 2018
VERŠ 32
- आत्मौपम्येन सर्वत्र समं पश्यति योऽर्जुन ।
- सुखं वा यदि वा दुःखं स योगी परमो मतः ॥३२॥
- ātmaupamyena sarvatra
- samaṁ paśyati yo 'rjuna
- sukhaṁ vā yadi vā duḥkhaṁ
- sa yogī paramo mataḥ
Překlad slovo od slova
ātma — s vlastním já; aupamyena — přirovnáním; sarvatra — všude; samam — stejně; paśyati — vidí; yaḥ — ten, kdo; arjuna — Arjuno; sukham — štěstí; vā — nebo; yadi — jestliže; vā — nebo; duḥkham — neštěstí; saḥ — takový; yogī — transcendentalista; paramaḥ — dokonalý; mataḥ — je považován.
Překlad
Ó Arjuno, ten, kdo prostřednictvím srovnání se svým vlastním já vidí skutečnou rovnocennost všech bytostí, v jejich štěstí i neštěstí, je dokonalý yogī.
Význam
Ten, kdo má vědomí Kṛṣṇy, je dokonalý yogī, neboť si uvědomuje štěstí a neštěstí každého na základě osobní zkušenosti. Příčinou neštěstí živé bytosti je to, že zapomněla na svůj vztah s Bohem. A příčinou jejího štěstí je poznání, že Kṛṣṇa si ve svrchované míře užívá všech činností člověka, vlastní všechny země a planety a je to nejupřímnější přítel všech živých bytostí. Dokonalý yogī ví, že živá bytost podmíněná kvalitami hmotné přírody je vystavena hmotnému utrpení trojího druhu, neboť zapomněla na svůj vztah s Kṛṣṇou. A protože ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy, je šťastný, snaží se všude rozdávat poznání o Kṛṣṇovi. Jelikož se dokonalý yogī snaží hlásat, jak důležité je nabýt vědomí Kṛṣṇy, je tím nejlepším lidumilem na světě a Pánovým nejdražším služebníkem — na ca tasmān manuṣyeṣu kaścin me priya-kṛttamaḥ (Bg. 18.69). Oddaný Pána se vždy stará o blaho všech živých bytostí a tak je opravdovým přítelem každého. Je nejlepším yogīnem, protože netouží po dokonalosti v yoze výhradně kvůli vlastnímu prospěchu, ale snaží se pomoci i druhým. Nechová vůči ostatním živým bytostem závist. Tím se čistý oddaný Pána liší od yogīna, kterého zajímá jen vlastní povznesení. To, že yogī odejde do ústraní, aby tam dosáhl dokonalosti meditace, ještě neznamená, že je tak dokonalý jako oddaný, který se ze všech sil snaží přivést každého člověka k vědomí Kṛṣṇy.