CS/BG 13.19: Difference between revisions
Bhagavad-gita Compile Form edit |
Vanibot #0019: LinkReviser - Revised links and redirected them to the de facto address when redirect exists |
||
| Line 1: | Line 1: | ||
[[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA TŘINÁCTÁ| | [[Category:CS/Bhagavad-gītā - KAPITOLA TŘINÁCTÁ|C19]] | ||
<div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 13| KAPITOLA TŘINÁCTÁ: Příroda, poživatel a vědomí]]'''</div> | <div style="float:left">'''[[Czech - Bhagavad-gītā taková, jaká je|Bhagavad-gītā taková, jaká je]] - [[CS/BG 13| KAPITOLA TŘINÁCTÁ: Příroda, poživatel a vědomí]]'''</div> | ||
<div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 13.18| BG 13.18]] '''[[CS/BG 13.18|BG 13.18]] - [[CS/BG 13.20|BG 13.20]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 13.20| BG 13.20]]</div> | <div style="float:right">[[File:Go-previous.png|link=CS/BG 13.18| BG 13.18]] '''[[CS/BG 13.18|BG 13.18]] - [[CS/BG 13.20|BG 13.20]]''' [[File:Go-next.png|link=CS/BG 13.20| BG 13.20]]</div> | ||
{{ | {{RandomImage|Czech}} | ||
==== VERŠ 19 ==== | ==== VERŠ 19 ==== | ||
<div class=" | <div class="devanagari"> | ||
:इति क्षेत्रं तथा ज्ञानं ज्ञेयं चोक्तं समासतः । | |||
: | :मद्भक्त एतद्विज्ञाय मद्भावायोपपद्यते ॥१९॥ | ||
: | </div> | ||
<div class="verse"> | |||
:iti kṣetraṁ tathā jñānaṁ | |||
:jñeyaṁ coktaṁ samāsataḥ | |||
:mad-bhakta etad vijñāya | |||
:mad-bhāvāyopapadyate | |||
</div> | </div> | ||
==== Překlad slovo od slova ==== | ==== Překlad slovo od slova ==== | ||
<div class="synonyms | <div class="synonyms"> | ||
iti — takto; kṣetram — pole působnosti (tělo); tathā — také; jñānam — poznání; jñeyam — předmět poznání; ca — také; uktam — popsáno; samāsataḥ — ve stručnosti; mat-bhaktaḥ — Můj oddaný; etat — všechno toto; vijñāya — poté, co pochopí; mat-bhāvāya — Mého stavu bytí; upapadyate — dosáhne. | ''iti'' — takto; ''kṣetram'' — pole působnosti (tělo); ''tathā'' — také; ''jñānam'' — poznání; ''jñeyam'' — předmět poznání; ''ca'' — také; ''uktam'' — popsáno; ''samāsataḥ'' — ve stručnosti; ''mat-bhaktaḥ'' — Můj oddaný; ''etat'' — všechno toto; ''vijñāya'' — poté, co pochopí; ''mat-bhāvāya'' — Mého stavu bytí; ''upapadyate'' — dosáhne. | ||
</div> | </div> | ||
| Line 26: | Line 28: | ||
<div class="translation"> | <div class="translation"> | ||
Takto jsem stručně popsal pole působnosti (tělo), poznání a předmět poznání. Jedině Moji oddaní to mohou dokonale pochopit a tak dosáhnout Mého stavu bytí. | Takto jsem stručně popsal pole působnosti (tělo), poznání a předmět poznání. Jedině Moji oddaní to mohou dokonale pochopit a tak dosáhnout Mého stavu bytí. | ||
</div> | </div> | ||
Latest revision as of 18:32, 26 June 2018
VERŠ 19
- इति क्षेत्रं तथा ज्ञानं ज्ञेयं चोक्तं समासतः ।
- मद्भक्त एतद्विज्ञाय मद्भावायोपपद्यते ॥१९॥
- iti kṣetraṁ tathā jñānaṁ
- jñeyaṁ coktaṁ samāsataḥ
- mad-bhakta etad vijñāya
- mad-bhāvāyopapadyate
Překlad slovo od slova
iti — takto; kṣetram — pole působnosti (tělo); tathā — také; jñānam — poznání; jñeyam — předmět poznání; ca — také; uktam — popsáno; samāsataḥ — ve stručnosti; mat-bhaktaḥ — Můj oddaný; etat — všechno toto; vijñāya — poté, co pochopí; mat-bhāvāya — Mého stavu bytí; upapadyate — dosáhne.
Překlad
Takto jsem stručně popsal pole působnosti (tělo), poznání a předmět poznání. Jedině Moji oddaní to mohou dokonale pochopit a tak dosáhnout Mého stavu bytí.
Význam
Pán ve stručnosti popsal tělo, poznání a předmět poznání. Toto poznání se skládá ze tří aspektů: znalce, předmětu poznání a procesu poznání. Vše dohromady se nazývá věda o poznání neboli vijñāna. Čistí oddaní Pána mohou proniknout do dokonalého poznání přímo, zatímco ostatní ne. Monisté říkají, že tyto tři věci nakonec splývají v jedno, ale to oddaní nikdy neuznávají. Poznání a rozvinutí poznání znamenají znát sebe samého na úrovni vědomí Kṛṣṇy. Nyní nás vede hmotné vědomí, ale jakmile přeorientujeme veškeré vědomí k činnostem Kṛṣṇy a budeme vnímat, že Kṛṣṇa je vším, dosáhneme skutečného poznání. Jinými slovy, poznání není ničím jiným než počátkem dokonalého pochopení oddané služby. To bude důkladně vysvětleno v patnácté kapitole.
Souhrnně lze říci, že šestý a sedmý verš — od slov mahā-bhūtāni až po cetanā dhṛtiḥ — popisují hmotné prvky a určité projevy příznaků života, jež společně tvoří tělo neboli pole působnosti. Osmý až dvanáctý verš, od amānitvam po tattva-jñānārtha-darśanam — líčí proces poznání obou znalců pole působnosti, duše a Nadduše. Třináctý až osmnáctý verš, od anādi mat-param až po hṛdi sarvasya viṣṭhitam — potom líčí duši a Nadduši, Nejvyššího Pána.
Byly tedy popsány tři aspekty: pole působnosti (tělo), proces poznání a duše společně s Nadduší. Zvláště je zde uvedeno, že jasně jim porozumět mohou jedině čistí oddaní Pána. Ti mají z Bhagavad-gīty dokonalý užitek a jsou schopni dosáhnout nejvyššího cíle, stavu bytí Svrchovaného Pána Kṛṣṇy. Pouze oddaní mohou Bhagavad-gītě porozumět a získat kýžený výsledek — nikdo jiný.